Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

O krátkém setkání a příliš brzkém rozloučení

Jak před lety zpíval Michal Tučný ve své písni, „tenhle příběh je pravda, ať visím, jestli vám budu lhát.“ Byla sobota ráno. I když právě probíhal víkend, nařídil jsem si budíka už na půl šestou ranní. Kromě běžného rituálu – procitnutí, probuzení, probrání se ze snů – jsem se musel vypořádat ještě s dalšími činnostmi – zalít kytky, umýt nádobí, vysypat odpadky a mnoho dalších rutinních činností. Jak jsem už napsal – venku zuřil víkend a já se vypravoval, abych prožil velikonoční svátky v kruhu své rodiny. V oněch ranních hodinách jsem ještě ani netušil, co mě zanedlouho čeká....  

Musím skromně konstatovat, že všechny ty výše popsané činnosti jsem díky své vrozené šikovnosti, břitké inteligenci a nespornému organizačnímu talentu zvládnul naprosto v pohodě. Mohl jsem tedy vyrazit na autobus v 6:30, abych bez problémů stihnul dálkový spoj do Karlových Varů odjíždějící hodinu poté, tedy v 7:30. Všechno vypadalo, že to bude jen další z mnoha cest, které jsem už dřív absolvoval. K jedinému vzrušení snad mohlo dojít jenom při očekávání, jaký film budou v autobusu promítat a jaké noviny se mi dostanou do ruky. Ale nakonec bylo všechno úplně jinak.

Cesta stále ještě dřímající Prahou z Libuše na Kačerov proběhla bez sebemenšího náznaku, že by se v nejbližší chvíli mělo stát něco výjimečného. Ale to se mělo vzápětí změnit. Z autobusu číslo 113 jsem vystoupil napůl ještě spící. Můj duch bloudil nad vodami snových krajin a já nevnímal okolí. A v tom jsem ji spatřil. Nesla středně velký kufřík, který naznačoval, že nebude z nejlehčích. Vycítil jsem příležitost a přidal do kroku. Když nic jiného, mohl bych prohodit několik nezávazných, ale přesto příjemných slov a tak si zkrátit cestu na Florenc. Tu znám ostatně po těch letech prožitých v Praze jako příslovečné svoje boty.

Stačilo pár rychlejších kroků – a stáli jsme vedle sebe. Vlídným hlasem jsem neznámé popřál hezké ráno a zeptal se jí, zda jí mohu se zavazadlem pomoci. Čekal jsem zdvořilé odmítnutí s odkazem na malou hmotnost zavazadla – ale – k mému překvapení – jsem zaslechl odpověď – „To budu ráda.“ A už tu byla záminka k rozhovoru. „Kam cestujete, takhle po ránu?“ „Jedu na svátky, do Beskyd, navštívit rodiče a kamarády,“ řekla příjemným hlasem. Zmobilizoval jsem v sobě poznatky získané četbou knížek Jiřího Guta Jarkovského a Ladislava Špačka. „Abych nezapomněl, jsem Mirek,“ prohodil jsem v souladu s oběma velikány etikety a vybraného chování. „Těší mě, jsem Dáša,“ řekla. „A kam cestuješ Ty?“ „Je to náhoda, ale taky za rodinou, ale na druhou stranu. Nejdřív do Karlových Varů a pak ještě několik málo kilometrů, do Chodova.“ Dozvěděl jsem se, že Dáša jede vlakem, ale ani ona nemá přímé spojení a tak musí přesedat. Pracuje v Praze, u jedné zahraniční firmy s ruským majitelem. I já jsem odkryl svoje karty a řekl, že v současné době hledám práci, protože společnost, v níž jsem pracoval, skončila svou činnost. Psával jsem články o burzách, komoditách a obchodování ve světě. V tomto duchu se nesla naše konverzace po celou cestu. Už už jsem měl na jazyku, že bychom si mohli předat kontakty, dokonce jsem chtěl zavést řeč na to, že mám plnou kapsu vizitek z předchozí práce, na kterých mám svoje telefonní číslo. Ale vtom se z reproduktorů vagónu ozvalo: „Ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají. Příští zastávka: Hlavní nádraží!“ „Já už musím vystupovat,“ prohlásila Dáša – a jak řekla, tak učinila. Sotva jsme si stihli popřát šťastnou cestu a krásné Velikonoce. A od té doby lituji, že jsem nebyl rychlejší. Ostatně, jak jsem už zjistil, člověk většinou spíše lituje věcí, které neudělá než těch, které udělá a třeba se ne tak úplně podaří. A tak píšu tenhle článek. Pravda, je to takový vzkaz v láhvi, který putuje mořem velkoměsta. Mořem elektronických zpráv. Ale třeba najde svou adresátku? Náhody se přeci občas stávají. I když, je to nesmysl. Náhody vlastně neexistují. Nebo ano? Jestli ano, ozveš se mi, Dášo? Omlouvám se, že jsem nebyl duchaplnější. Třeba budu mít štěstí? A když ne, tak aspoň zbyde krásná vzpomínka. Na jedno předvelikonoční ráno. A abych nezapomněl – můj mail je jarmir2@gmail.com. Těším se, že si třeba budeme zase povídat. Že navážeme na naše příjemné povídání ve vagónu metra na červené trase „C“. Říkala jsi, že jezdíváš na Smíchov. Tak Ti, Dášo, přeji hezký podvečer. Večer. Noc. Ráno. Den. Prostě krásnou každou chvilku.  

Poznámka: Autor zde prohlašuje, že jména ani žádná z dalších podstatných skutečností v tomto článku nebyla změněna. 

Autor: Mirek Jaroš | středa 23.4.2014 17:35 | karma článku: 14,62 | přečteno: 554x
  • Další články autora

Mirek Jaroš

II. penzijní pilíř: Dobrý nápad nebo totální propadák? Podivné konce jednoho projektu

Zpočátku vypadal nadějně. Jako odpověď na otázku mnoha politiků a ekonomů: Občane, stát nebude mít na to, aby Ti zajistil „důstojný“ důchod. Musíš se postarat sám – a stát Ti (možná) pomůže

12.10.2016 v 21:33 | Karma: 11,73 | Přečteno: 368x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Já jsem tvé stáří ...

Jel jsem právě domů po náročném pracovním dni. Vstávání ve 4 hodiny ráno nikdy nebylo mou oblíbenou činností. Protože už to bylo třetí den za sebou, držel jsem se tyče v metru už spíš jen symbolicky.

23.7.2016 v 21:34 | Karma: 23,97 | Přečteno: 979x | Diskuse| Poezie a próza

Mirek Jaroš

Zimbabwe ruší starou měnu

ZImbabwe se odklání od používání své dosavadní měny. I když se zimbabwský dolar fakticky nepoužívá od roku 2009, až nyní se tamní centrální banka rozhodla měnu opustit.

16.6.2015 v 21:31 | Karma: 7,30 | Přečteno: 254x | Diskuse| Ostatní

Mirek Jaroš

Budeme i u nás platit eurem?

Otázka, jestli i v našich peněženkách a na našich bankovních účtech vystřídá naši českou korunu společné euro, je v poslední době hodně přetřásaným tématem. Povinnost přijmout euro je dána přístupovými dohodami.

4.6.2015 v 11:17 | Karma: 29,18 | Přečteno: 2784x | Diskuse| Politika

Mirek Jaroš

EU a Island: Stopka nebo jen omezená rychlost?

Vláda islandského premiéra Bunnlaugssona se rozhodla stáhnout žádost o členství země v Evropské unii. Islandská veřejnost se však s tímto rozhodnutím nechce smířit. Minulý víkend proběhla na ostrově, který má jen o málo více obyvatel než Ostrava, na tamní poměry velká demonstrace. Opozice se domnívá, že vláda k tomuto kroku nemá mandát.

22.3.2015 v 16:40 | Karma: 13,89 | Přečteno: 641x | Diskuse| Politika

Mirek Jaroš

Evropská unie: Růst problémů nebo problémy růstu? Část první – Dohody ze Schengenu

„Svět se mění a my s ním...“ chtělo by se říci spolu s kdysi populárním reklamním sloganem. A těmto v poslední době poměrně překotným změnám se snaží (více či méně úspěšně) přizpůsobit nejenom jednotliví lidé, ale také instituce. K těm největším jistě patří Evropská unie. Změny, které se zde odehrávají, můžeme rozdělit do několika skupin. Všechny tyto změny se dotýkají základní podstaty fungování onoho nadstátního celku.p { margin-bottom: 0.25cm; line-height: 120%; } (zpracováno podle informací z deníku E15 ze dne 20. února 2015)

21.2.2015 v 8:00 | Karma: 9,82 | Přečteno: 378x | Diskuse| Politika

Mirek Jaroš

Samostatné Skotsko: Jde o míru nezávislosti

Referendum. Nástroj rozhodování, který v takovém Švýcarsku funguje. Rozhoduje se jím mnoho věcí. Od místních, přes regionální až po federální. V Česku není tak populární, i když jsou strany, pro které je právě referendum a zákon o něm takříkaje evergreenem. Poslední (a vlastně jedinou) otázkou, kterou Češi řešili celostátním referendem, byla otázka přistoupení České republiky k Evropské unii. Kvůli tomuto jedinému referendu, které v poslední době proběhlo na celostátní české úrovni, dokonce naši zákonodárci přijali speciální zákon. Ústavní zákon číslo 515/2002 Sb., o referendu o přistoupení ČR k EU. Na lokální úrovni většinou u nás referendum příliš nefunguje. Mohli jsme to vidět třeba na řešení otázky o tom, zda se mají omezovat herny na území například Prahy 8.

2.9.2014 v 20:28 | Karma: 10,98 | Přečteno: 316x | Diskuse| Ostatní

Mirek Jaroš

Karty nebo nálepky? Co si vyberete?

„Zavolej zítra nebo raději dnes...“ narušila večerní klid melodie mého mobilu. „Koho to sem zase čerti nesou?“ pomyslel jsem si s nelibostí. „Zrovna, když hraje Brazílie!“ „No, haló, kdo volá? Jo, to jsi Ty, Karle?! Co potřebuješ?“. A už jsem se nedostal ke slovu.... „Člověče, slyšel jsi o těch bezkontaktních nálepkách? Teď je nově zavádí většina bank. Třeba ČSOB. To je Ti věc, člověče! Hele, už vlastně nebudeš potřebovat peněženku. Půjdeš třeba běhat – no, já vím, že Ty zrovna ne, dáš si radši to pivečko, že jo?! No, tak vyběhneš – promiň – Ty spíš vyjdeš ven – a bude Ti stačit popadnout třeba jenom klíče. Nebo telefon. Prostě něco, na čem budeš mít tu nálepku. Žádná elektronika, žádné složitosti. A když se moc nerozšoupneš, tak ani nemusíš zadávat PIN. Do pětistovky stačí jenom přiložit nálepku. To je věc!!!“.

2.7.2014 v 21:29 | Karma: 8,44 | Přečteno: 665x | Diskuse| Ostatní

Mirek Jaroš

Čas je jen modrej dým

„Nemám čas, nestíhám!“ „Kdybych tak měl víc času!“ - právě tyhle a mnoho podobných vět slýcháme dnes a denně.

18.6.2014 v 20:50 | Karma: 6,81 | Přečteno: 230x | Diskuse| Věda

Mirek Jaroš

Zlato - symbol pokroku a technologických inovací

Zlato je symbolem pokroku – díky němu funguje internet, umožňuje zachraňovat životy lidí. Odstartuje další kolo technologické revoluce?

3.6.2014 v 20:20 | Karma: 10,40 | Přečteno: 343x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Pomohou intervence ČNB rozhýbat českou ekonomiku?

Ve čtvrtek jsem se zúčastnil pravidelné Ranní kávy s Janem Burešem. Pořádala ji jako obvykle ČSOB, respektive Era. Námětem byly tentokrát snahy ČNB pomocí intervence proti české koruně rozhýbat domácí ekonomiku a dosáhnout růst inflace na požadovanou úroveň okolo 2 procent. Zde je několik hlavních poznatků ze zmíněné prezentace

18.5.2014 v 12:27 | Karma: 11,11 | Přečteno: 560x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Novinářská cena 2013 za reportáž Petra Vavroušky

Před časem proběhla na internetu i v ostatních sdělovacích prostředcích zpráva o ocenění, které získal Petr Vavrouška za svou reportáž o registrovaném partnerství v Polsku. Autor v ní rozebírá situaci homosexuálních registrovaných párů v Polsku.

12.5.2014 v 20:23 | Karma: 7,17 | Přečteno: 160x | Diskuse| Společnost

Mirek Jaroš

Příběh zlata

Zlato je mezi lidmi oblíbeným kovem. A to už odnepaměti. Jako ozdoba. Později jako odolný, stálý a trvanlivý materiál. A v neposlední řadě jako investiční nástroj. Největším dodavatelem, ale také spotřebitelem žlutého kovu se v roce 2013 stala Čína. Je to překvapení? Podle nezávislé organizace World Gold Council činila poptávka po zlatě v roce 2013 celkem 3 756,1 tuny. To odpovídá hodnotě přibližně 170 miliard amerických dolarů.

5.4.2014 v 10:55 | Karma: 8,86 | Přečteno: 421x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Pozor na éčka – jsou všudypřítomná

Zjistil jsem, jak jsem zhýčkaný nadbytkem. Dřív jsme chodívali do „sámošky“. Prodávali tam jogurty. Mléko. Paštiku. Sýr. Dneska chodíme do super nebo hyper (naštěstí ještě ne giga) marketu. Jsou tam plné regály. Mnoho druhů jogurtů. Mléka. Paštiky. Sýrů. Od různých výrobců. S různými příchutěmi. Stačí si jen vybrat. A všichni výrobci mají povinnosti. K těm hlavním patří povinnost informovat o složení výrobků. Z Bruselu k nám nepříchází jenom bruselská paštika. Nebo bruselská krajka. Přímo z Bruselu se knám dostávají také směrnice a direktivy. Třeba ta o informacích na výrobcích. Podporuje ji (jak jinak) také náš právní systém. Podle těchto předpisů už nesmějí být informace psané pouze malým písmem. Na spodním okraji výrobku. Tak se můžeme dozvědět, z čeho všeho se „zaručeně přírodní“ mléko, máslo, sýry vlastně skládají. Co se v nich skrývá. A někdy to věru nebývá radostné čtení.

15.3.2014 v 23:06 | Karma: 12,42 | Přečteno: 405x | Diskuse| Hyde park

Mirek Jaroš

Pohádka o smrti a zrození

Je to příběh, který zní jako pohádka. A přitom je skutečný. Ze života. Kdysi dávno (nebo možná právě teď?) žil byl muž se srdcem chlapce. S duší dítěte. Snil o tom, že bude psát. Bude svým psaním přinášet radost. Nebo smutek. Způsobí úsměv. Vyvolá pláč. Zkrátka, nenechá lidi lhostejnými.

13.3.2014 v 16:01 | Karma: 6,70 | Přečteno: 207x | Diskuse| Hyde park

Mirek Jaroš

Sebevražedné výrobky

Jak se zpívá v jedné písni: Nic netrvá v světě věčně, ani láska k jedné slečně. Nebojte se, dnes to nebude sentimentální zamyšlení o tom, že většina lásek končí předčasně, tedy, že nejsou věčné. Dnes napíšu něco o tom, že existují sebevražedné výrobky. Jasně, při trošku bujnější představivosti se vám hlavou může prohnat ledacos - třeba myšlenka na fritovací hrnec, který se "rozhodne", že už má dost smažení kuřecích křidýlek a jsa zapojen do zásuvky, rozhodne se ukončit svou pozemskou existenci vrhnutím se z kredence. Není to jistě představa příjemná, ale tak jsem to nemyslel.

7.3.2014 v 14:25 | Karma: 12,06 | Přečteno: 575x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Velký bratr Tě sleduje, Velký bratr Tě vidí

Žijeme v tržní společnosti. A je to vidět na každém kroku. Dnes není problém vyrobit. Dnes je problém jiný. Uspět na trhu. A proto se hledají díry. Mezery. Kličky. A taky oblasti, ve kterých by bylo možné přesyceným spotřebitelům nabídnout další výrobky. Skvělé. Úžasné. Jedinečné. Nezbytné. Nezbytné?

20.2.2014 v 16:01 | Karma: 11,28 | Přečteno: 751x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Kdy se naučíme počítat?

Finance a ekonomická teorie Čechům nikdy moc nevoněla a základní kupecké počty, zdá se, jsou pořád problémem většiny lidí. Ať už míněno v příznivém, ale i nepříznivém, tónu. Ukazuje se ale, že ekonomické a finanční vlivy, mají skutečně, pokud je podceníme nebo špatně vypočteme, možná až nečekaně, silný dopad na normální život lidí. Bohužel. A tudíž, že není dobré, byť má normální člověk jistě svých starostí nad hlavu, tyhle věci opomíjet nebo dokonce přehlížet.

19.2.2014 v 16:01 | Karma: 10,26 | Přečteno: 722x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Zima letos nebude. Tedy aspoň v České republice

Vím, tohle tvrzení zřejmě nevyvolá na tvářích milovníků zimních sportů úsměvy. Na druhou strau to má ovšem příznivější stránku pro nás všechny. Třeba v tom, že silničáři ušetřili díky mírnému počasí v zimních měsícíh stovky milionů na tom, že nesolili, nehrabali, nevyjížděli rozmrazovat silnice. Těším se proto, jako příznivec jízdy na bicyklu, že letos budou opravy vozovek lepší, silnice vydrží více a záplat bude méně.

17.2.2014 v 16:01 | Karma: 7,70 | Přečteno: 390x | Diskuse| Ekonomika

Mirek Jaroš

Všechno v Česku je pořád stejné divadlo

Tak nám konečně zavřeli Rittiga, napsal by možná klasik, když by si přečetl titulky zpravodajských serverů. Hm, což o to, dobrá zpráva, jenže... Jak ukazují zkušenosti a hlavně leckteré citace z posledních dní a týdnů, zatčení lobbisty, kterému zřejmě zůstává za nehty pořádný balík peněz z pražského dopravního podniku, vůbec nic neřeší. Proč? Protože zkrátka nejsou žádné důkazy. Jde tedy jen o divadlo, kterým se má z nejvyšších soudních kruhů zavřít veřejnosti "huba", aby si myslela, že v Česku všechno funguje.

13.2.2014 v 16:01 | Karma: 16,02 | Přečteno: 698x | Diskuse| Ekonomika